Solana je veřejný, open source blockchain, který podporuje chytré kontrakty. Vyznačuje se především rychlostí, velkým počtem transakcí a extrémně nízkými poplatky. Součástí blockchainu Solana je token SOL, který zajišťuje bezpečnost sítě prostřednictvím stakování a zároveň slouží k placení poplatků.

Solana byla vytvořena v roce 2017. Stojí za ní vývojář Anatolij Jakovenko a Raj Gokal. Projekt vyvíjí a udržuje společnost Solana Lab se sídlem v USA, kde je Anatolij Jakovenko generálním ředitelem a Raj Gokol provozním ředitelem. Ovšem koordinaci zajišťuje nezisková organizace Solana Foundation se sídlem ve Švýcarsku.

Až 65 tisíc transakcí za vteřinu

Solana teoreticky dokáže až 65 tisíc transakcí za vteřinu, ovšem podle Anatolije Jakovenka bude možné dosáhnou v budoucnu i daleko vyšších hodnot. V jednom rozhovoru s ním zaznělo číslo milion transakcí. Počet 65 tisíc transakcí za vteřinu je odvozen od teoretického maximálního počtu transakcí Visa a Mastercard. Jinými slovy, Solana už od začátku byla koncipována pro rychlé a pohodlné placení, které by mělo konkurovat platebním kartám.

Mimochodem v době, kdy vznikala Solana byl největším blockchainem s podporou chytrých kontaktů Ethereum, který zvládal 15 transakcí za vteřinu.

Velký počet transakcí a extrémně nízké poplatky jsou hnací silou projektu. Získává rychle popularitu vývojářů i běžných uživatelů.

Solana blockchain

Solana má poměrně netradiční model fungování blockchain. Jedná se o kombinaci proof of stake (PoS) a proof of history (PoH).

Proof of stake

Proof of stake je algoritmus, který zajišťuje ověřování pravosti transakcí na základě důvěryhodnosti validátorů. Jinými slovy validátor ověřuje pravost transakce. Ručí za to svými SOL. Každý transakce je přitom ověřena několika validátory.

Technicky validátor (v podání Solana) je velmi výkonný server na kterém běží software blockchainu Solana a zároveň kopie blockchainu. Validátoři jsou ekvivalentem těžařů v blockchainu Bitcoin, který využívá proof of work. Ovšem na rozdíl od nich místo počítání zašifrovaných řetězců, což je náročné na výpočetní výkon a spotřebovává elektřinu, tak jsou vybrání validátoři, kteří transakci ověří na základě počtu SOL, kterými ručí, jak dlouho už těmito SOL ručí a dalšími kritérii.

Koncept proof of strake se snaží měřit míru zapojení účastníků sítě a odměnit je.

Zatímco u proof of work zvyšuje bezpečnost sítě počet těžařů a jejich rostoucí výpočetní výkon, tak u proof of stake je to poměr počtu zamčených (stakovaných) SOL k celkovému počtu SOL v oběhu. Samozřejmě záleží i na počtu a rozmístění validátorů.

Proof of history

Proof of history je metoda jak potvrdit, že transakce jsou ve správném pořadí a nalezeny správným validátorem.

Blockchain Solana je totiž rozdělen na kousky (časové úseky), kdy validátor přijímá transakce a vytváří blok. V tomto systému jsou vedoucí validátoři vybíráni před každým slotem, aby se ušetřil čas.

Validátor je vybrán jako „vedoucí“ slotu prostřednictvím mechanismu proof of stake na základě množství držených SOL. Každý validátor je zodpovědný za pokračování počítání nebo sčítání uplynulého času za další blok transakcí pro úsek, pro který byl vybrán.

Příklad:

1. Validátoru A je přiřazen první časový úsek a stráví 5 vteřin hledáním dalšího bloku.
2. Validátoru B je přiřazen druhý časový úsek a nalezení následujícího bloku mu trvá 5 sekund, což znamená, že uplyne 10 sekund.
3. Validátoru C je přiřazen třetí časový úsek a nalezení bloku mu trvá 5 sekund. Nakonec uplyne celkem 15 sekund.

Jak vidíte, každý validátor ví jak dlouho to trvalo. Například C ví že A a B potřebují dohromady 10 vteřin času a on má začít až poté. Zároveň že to musí zvládnout přesně do 5 vteřin, aby další, třeba D mohl začít po 15 vteřinách.

Všichni validátoři sdílí své výsledky (transakce), ukládají a posílají časová razítka. Díky tomu všichni ví, kdo dokončit svůj časový úsek a v jakém čase. Nemusí tedy pracovat v chronologickém pořadí, protože všichni ví v jakém pořadí budou transakce do bloku zapsány.

Tradiční proof of stake vyžaduje, aby 1 validátor vytvořil blok a odeslal jej do sítě. Následně všichni validátoři ověřili zdali to udělal správně. Pokud se většina shodne, že je validní, tak se zapíše do blockchainu a jede se dál.

Tohle vše vede k tomu, že celý systém má menší odezvu a zvládne daleko více transakcí.

Nevýhody, které vyřeší až budoucnost

Proof of history je poměrně náročný koncept, který vyžaduje výkonný server (dokumentace doporučuje CPU se 16 jádry/32 vláken, 256 GB RAM, PCIe Gen3 x4 NVME SSD) v datacentru s rychlým připojením, což vede k určité centralizaci. Český Rockaway Blockchain Fund používá pro své servery 2x CPU AMD Epyc 7343 (16 jádro/32 vláken, 3,2GHz), 1 TB RAM, 2x 2TB NVMe SSD disky Intel P5600 a 2 síťové karty 10 Gb/s [1]. Potřebná je také velká konektivita. Datový tok může v případě botů dosáhnout až 10 Gb/s UDP. Pokud by to server nezvládal zpracovávat ve vymezeném čase, tak buď spadne anebo nově vytvořený blok obsahuje minimum transakcí, což se projeví jako pokles hodnoty TPS sítě (TPS – transaction per second).

Celkem je v síti téměř 1500 validátorů, kteří stakují téměř 75 % SOL. Nicméně 19 z nich stakuje 1/3 z celkového počtu, takže ovlivňuje 1/3 všech transakcí. 20 % běží u společnosti Hetzner v Německu a Finsku. Časem bude validátorů přibývat, stejně tak jako uživatelů, kteří budou stakovat své SOL u validátorů.

Největších 25 validátorů tvoří takzvanou super minoritu, která když se zastaví tak spadne celá síť.

Solana byla spuštěna s inflací 8 %, každý rok přitom tato inflace klesne o 15 %. Jakmile bude dosaženo inflace 1,5 % ročně, tak už zůstane.

Podle průzkumu Messari 48 % prvních SOL drží lidé spojení s projektem, zvláště investoři, kteří pomohli projektu se rozjet. Jedná se o jedny z nejznámějších investičních firem (a16z, CoinShares, Alameda Research, Coinfund anebo Parafi Capital), které popravdě zvedají váhu celého projektu. Dále přes 12 % drží členové týmu.

Zdroje

[1] Tomáš Eminger (Rockaway): Servery na blockchain stojí stovky tisíc, Solana pojídá disky za živa